PARASIT. (IV.)

By Jan z Wojkowicz

A tedy se mi zdálo,

též s jejím životem,

že na věky tak pevně,

tak krevně srostl jsem,

že s sebou na dálku

všech svého žití cest

cit mého práva na ni

si v sobě musí nést.

A marně jsem si říkal:

To lže ti jen tvůj cit,

to není kus tvé duše

to je jen parasit...