PARVENU.

Po bouřných převratech leckomus bývá přáno,

na lůžku zlatém že se vzbudí jednou ráno.

Z prvu je štěstím svým omámen,

má za to, že je to sen –

na všechny lidi se usmívá jen.

Záhy však caesarsky hlavu svou vztyčí,

tím výš, čím hlava víc trpasličí –

pak už jen mocnější tvory si vyhledává,

ve vážných hovorech občas tak s nimi stává.

Někdy též všimne si druhů svých z mládí,

ale jen všimne si – hned od nich pádí,

aby si nezadal – ozářen slávy své snem

spěchá zas, augur sám, k augurům s úsměvem.