PASTEL

By Vladimír Frída

Na horách leží mraky těžké, šedé,

kol sebe cítím přec slunečný den.

Ať po lesích svůj závoj jeseň přede,

kout každý v duši Tebou vyzlacen.

A jedno šeptám tiché, vroucí přání,

jímž celý žiji, jsem a dýchám jen:

ať jako dnes se vždycky ke mně sklání

Tvůj zrak tak sladkou něhou zarosen.