PASTEL

Dnes asi v slunné odpoledne

se třemi kozlátky a beránkem

a s věrným černým psem

vyběhl k lesu Ala.

Pod plavým vlasem tvář mu hnědne

a v očích jiskří radost. Kopřivy

ho velmi podiví

i drsné ostružiny.

Sluníčko sebral na třeslici,

aby mu vzlétlo s dlaně. Nechce. Ne.

A stádo posměšné

jen trká se a směje.

Zved’ na ně ruku trestající

a volá matku. V dálce, nemocna,

z těžkého blouzní sna.

Netuší, neví Ala.