Pausa.

By Jaroslav Vrchlický

Ještě chví se těžce ňadra,

sladký vzruch a sladší sten,

myšlenka však z nudy jádra

slibně rozhlíží se v den.

Tvůrčí slastí u kolébky

zadumán jen stojí duch,

motýlek však modrý, hebký,

odlétá již v zlatý vzduch.