PÁŽE.
By Jan Opolský
Však není théma. Není látky pevné,
čímž chudý průběh označen je v celku:
tuť bylo jedno páže nedokrevné,
jež milovalo svoji velitelku.
To bylo páže! Mnoho pážat není,
neb trpko už se sloužit nyní hradu.
Srp, strážce milých, mocný na blouznění
tu bez účele svítil na zahradu.
A nešla paní na rendezvous smělé...
(Já pro tu pýchu ve své písní nelkám),
i měsíc hledí denně bez účele
na trapný poměr pážat k velitelkám.