Pějte si vy Apollovi sluzi,

Pějte si vy Apollovi sluzi,

Bohyně z děv, bohy tvořte z lidí!

Lyra má vám toho nezávidí,

Že vás bůh váš k takým zpěvům nuzí.

Bohaté a bělohlavé luzy

Chválou zníti Musa má si břidí,

V prachu zemském polízať se stydí;

Jinam táhnou svazkové mě tuzí.

Což děv krása? Všechna časem svadá;

Což vše rozkoš? Náhle v propast padá;

Což vše sláva? Usychá jak tráva.

Svrchovaná krása, rozkoš, sláva

Nalezá se v samotném jen Bohu,

Zda již jiné písně pěti mohu?