Pel mi s květu vítr svál,

Pel mi s květu vítr svál,

dýchám těžce jako k smrti,

měsíc, co se na mě smál,

jasnotou svou rve mě, drtí –

tak se zpívat bojím dál.

S touhou čekám práce hody,

však květ uvadá, a okvětí

suché odletí;

kde je výsledek? kde plody?

Místo červánků jen mraky,

místo něhy, bolné vředy,

rozhozené vraky.

Pel mi s květu vítr svál,

osiřelý naposledy

tak se zpívat bojím dál.