Perpetuum mobile.

Což pak jim to dalo mudrování!

aby konečně ti moudří páni

vypátrali perpetuum mobile.

Ať již na strakaté kobyle

podzim jezdil, nebo jara vání

k mladým ústům neslo usmívání,

ať již rolník z pole klidil snopy,

nebo zajíc v sněhu dělal stopy,

pořáde se jenom přemýšlelo,

jak by se to narafičiť mělo,

aby z toho předce vypadlo

neustále hybné kyvadlo.

Mnohý učenec tím leta zmařil,

nežli se mu jeho pokus zdařil:

stroj se hýbal rok i více let,

najednou to ztichlo, jak by smet.

A přec nic to není nesnadného!

Podle přesvědčení mého

(o němž račte utvořiť si pojem)

perpetuum nejstarším je strojem.

Jmenujme ho předků za zvykem

jednoduše ženským jazykem.