Perutí zpěvu putuji

Perutí zpěvu putuji

z neblahé pozemskosti

tam k pánu hvězd a smíření,

v kraj věčné blaženosti.

Vždy výše mračny pronikám,

vždy víc se duch zplamení,

až dospěje k té výšině,

o níž nám zprávy není.

Tam čtu, že věčné lásky proud

ty jízvy hříchů zhojí,

že každý bludný paprslek

se vrátí k svému zdroji.

Tam čerpám z věčných divů knih

cit svatý, plápol smělý,

jež světlem, silou dostačí

pro hrůzy život celý.