Pes a Vlk.

Chudý vlk psa vyžralého zrána

potkal lesem kdys, chlap jemnost pána.

Pěkný, tlustý břich mu dělal laskominy;

neb již dávno žádné neměl skopoviny.

„Čímž ty, praví: na tom světě žiješ?

jakým pokrmem tak valně tyješ?

já, jenž více nad tebe mám mocy,

ve dne krádám, uzpejzám y v nocy,

zbíhaje vše, pole, lesy, houště,

vsy y pouště,

zajedno jsem, jak mne vidíš tady,

předce chud, a hrozné trpím hlady.“

„Chceli se ti, odpoví pes: semnou jíti,

tedy můžeš jako já se dobře míti,

bys jen uměl rovně sloužit mému

pánu milostnému.“

„Jakž to, prosým?“ – „Abys u vrat leže,

pilně dnem y nocý bdě a střeže,

strašil zloděje, a z chodcův nikomu

nedal do domu.“

„Já jsem hotov! – nyní snáším sněhy, déště,

Pan vlk vece: což y ostrý život ještě,

v lesých zymy, znoje,

s pastýři y sepsy hrozné boje?

Toť y já tam trefím lenošiti,

leckohos y časem přestrašiti. –

Poďmež! v posteli y ustolu

v veselí žít budem po spolu.“ –

Tuť vrah jehňat již sy vzhůru skáče,

radostí div hroznou nezapláče.

Kdy jdou spolu, šíji přeholenou trochu

zhlídne u psa vlk: „y což to milý kmochu?“

„Nic to, odpoví: co tu se přeholí,

nic to není, nic to aspoň nebolí;

znameníť to stavu, v kterém žiji,

tohoť ani za mák nezačiji,

ale věrněji tím samým sloužím svému

pánu laskavému.“

Vlkovi to hrubě leze v hlavu:

„Jakouž máš, dí, sladkost v tom svém stavu?“

„Že rád kouši, přikovavše k pařezu

ve dne v boudě u vrat ležeti mi káží,

abych v nocy, propuštěn jsa z řetězu,

běhal po domě, a bedlivou byl stráží.

Tuť mám hody! nosejí mi chleba:

Milostpán y čeled v zbytečnosti

házejí mi kosti.

Čehožiž mi více třeba?

Tak já každodenním pansky žije časem,

nasytím se k tomu polívkou y masem,

vše to bez starosti; do hotové misky

nastrčím jen pysky.“

„Dobře! – dřív mi ale musýš povědíti,

svobodnoli tobě, kdy chceš, odejíti?“

„To ne; utekl sem ti leckdys: však se za mnou dali,

zas mne hnali zpět, a k špalku přikovali.“

„Hoho! dí vlk: přeji již tvé tobě tloušťky,

Poběhnuť já radči v lesy zas a poušťky.

Nemámliť své vůle míti,

nechcy králem býti.“