Pes prašivý se choulím do sebe,

Pes prašivý se choulím do sebe,

já sbitý pes se svíjím spráskaný

a kajicnost mé údy zlámala

a nicotnost mne v sebe zdrtila,

že zborcené je lidské srdce mé,

v prach potřená je červa duše má.

Já hledím v hvězdy, v nekonečnou modř

a slyším hudbu, ne nástrojů, ne, ne,

vzdálenou hudbu světů, světla, snů

a hledím vyjeven a skrčen, bázlivý

a hrozný, smutný skřek tušící bestie

mně ústa v křečích, v mukách rozsmeká,

řvu věčnou bázeň, ruce rozpřáhám

a dusím se a nezřím, neslyším,

jen rozplývám se ztráceje své já

a volám, křičím, šeptám, blábolím

a vyji, sténám, úpím, říji v tmách.