PES.

Kňuč! – Kňučíš. Skákej! – Skáčeš, Nero milý.

Běž! – Běžíš. Chyť ho! Chytáš odevzdaně.

A když pán neporoučí, myslíš maně,

jak způsobil bys jemu kratochvíli.

Dán obojek ti, plíšek s jmenem páně –

ty pyšníš se jím, Košík připevnili

ti na tlamu – jdeš hrd. Bdíš v noční chvíli

klid, dům a spánek pánův vzorně chráně.

Toť, národové, vaše historie.

Tak byla po staletí, tak je dnes.

A k boha obrazu že člověk stvořen?

Leč cosi v hloubce duší vašich žije –

stud? Hanba? Jasných poznání snad kořen?

Vždyť syknete tak často zlostně: pes!...