Petřín v květu.

Hle, Petřín kvete... v jeho zeleň svěží

na milióny padlo bílých květů,

až v barvě změkly střechy starých věží –

májová Praha zjevila se světu!

Jak sladké kouzlo na té stráni leží!

Kde do nedávna sněhy měli jsme tu,

dnes vonné květy do smaragdů sněží –

je možno čar ten vkouzlit do sonetu?...

Ó Praho moje, velká tvoje krása

se snoubí s májem v snivý zázrak ráje;

jsi vždycky krásná, v květech nejkrásnější,

jsi jako pohádka, jak fantóm báje –

zda ty či Máj, kdo z vás je rozkošnější??...

Má láska k tobě novým žárem jásá!