Petronila.

Honil Petr Petronilu

bez dechu,

utekla mu Petronila

na střechu

Petr za ní, nemoh’ myslet

o jiném,

utekla mu do komory

komínem.

Petr dolů, jako dříve

nahoru;

zasmekla už Petronila

závoru.

Vejsk’ si Petr ode dvora

ve zlosti:

Pro hubičku to jsou jaké

milosti!

Ještě nebyl u háječku

za větrem,

rozběhla se Petronila

za Petrem.