PETRU BEZRUČOVI.

S ranci svých knížek se na Parnass derem,

po úzké pěšině jde nás tak mnoho –

lokty se strkáme, srážíme, perem,

jedna tu zásada: kdo bude s koho?!

V kapse svůj sešitek, oct jsi se rázem

víc jaksi náhodou v tom našem hluku –

své knížky, Bezruči, kladu tu na zem,

abych Ti mohl jen stisknouti ruku!