Pěvcovo loučení.

Z českých hor zaznívá zpěv

Tak lahodně v oudolí,

Že tak divumilý zjev

Z říše duchů hlaholí.

Jsou to louky, jsou to háje,

Kde se ctíval Svantovít,

A to nebe a ty ráje

Nemám nikdy, nikdy zřít!

O tak ještě jednou k vám,

České hory, zalétám,

Obraz váš do srdce zvu,

A pak dále – dále jdu.

A mé oko hořem hasne,

Že mám hledat jinou vlast,

Neb kdy plyne Labe krásné,

Tam jen věčná kyne slast.