PĚVEC. (2.)

„„Sotvá že kvítko vnadné

Jen se ukáže světu:

Tu bouř jej zbaví květu,

A opět bídně zvadne.““

„„Sotvá se počne smáti

Den, slunce jasně svítí,

Však brzce zas se tmíti

Počíná, noc se vrátí.““

„„Tak tež i v našém žíti

Ohlídneme se v světu,

Přijde smrt v prudkém letu,

Hrob opět nás má kryti.““

„„Tak tež i Líno tebe

V překrátkém opět čase

V prach obratilo zase

K sobě volalo nebe.““

„„O dej ať s Línou moji,

Jak někdy v tomto světě

Radost nám opět květe,

Ať hrob nás opět spojí.““