PEVNĚ DŘÍMÁŠ.

PEVNĚ dřímáš pod trávníkem,

nebudí tě den;

oči na vždy uzamčené,

srdce chladné, utišené,

v hlavě žádný sen.

Slunce vzchází, jitro plane,

skřivan letí výš,

rosou vlhký květ se chvěje,

světem ruch a život spěje,

a ty tvrdě spíš.

A já hledím v slunce záři

na tvůj úzký byt,

hledím v život po vůkolí,

čitím, jak mne srdce bolí,

a tvé jak má klid.