PIJÁCKÁ

Šenk život, ať mi dobra přál či zla,

měřil, že věru nemusil se stydět.

A přece na rtu chuť mi zbyla mdlá:

já nedoved jsem nenávidět.

Byť nedočkavý – nikdy nevděčník! –,

já pěl, čím dařili mne, muž či žena.

I těm, kdo vařili mi jed, můj dík!

Teď zhrdat znám. Teď číš má kořeněna.