PIJAN.

Ondra slopá.

Žena prosí, zapovídá,

marně k šenku krok mu hlídá:

Ondra přece slopá.

Ona v kostele se modlí,

dny i noci v slzách prodlí –

muž tím více slopá.

Probůh, sám-li nepřestane,

hrozného se cos mu stane:

zhyň, kdo takto slopá!

Zardousit jej v odpočinku –?

Namíchat mu jedu v sklínku –?

Ano: jed ať slopá!

Odkud jed?... Ó, dosti je ho

v každé pintě páleného –:

nech on džber ho vslopá!

– „Sama neseš? Ženo hodná...!“

Pil a pil, až dopil do dna –

ej, tak junák slopá!

Nuž, a teď... se bezduch zvrátí,

usne, v hrobě bude spáti –:

hlínu ať tam slopá!

...Procitl: „Hej, kde je bečka – ?!“

– – Oh! oh! Ondra všecko přečká:

mistr všech, kdo slopá!