Pijan.

Sem a tam si pijan plete cestu,

propilť ječmen s kopou kloubů lenu:

„Koho vyhlídnout mám za nevěstu?

koho vyhlídnout mám za svou ženu?“

dí sám k sobě, klopě zpitou hlavu.

„O květu vím u mlýnského splavu;

ej, jak bílá kytička ta voní!

Vejdu k mlynářovi, řeknu o ni.“

Nechce kytička však, hlavu kloní,

z mladých ňader zlatým srdcem zvoní:

„Než bych pijanovou ženou byla,

raděj v splavu bych se utopila.“