PÍSEK Z ARÉNY UMĚNÍ A ŽIVOTA

By Stanislav Kostka Neumann

Bil jsi se pro nové směry.

Zřím ulítaného jich posla

vzhledem ku kvantu práce,

však vzhledem ku kvalitě – osla.

Kráso, kantoři tě oblékají s učenou snahou.

Však básníci tě vždycky měli jen nahou.

Kráso, proto milujeme mladé kurtizány.

A modré okuláry milují ctnostné panny.

Básník píše pod „fa presto“.

Pozor, příteli,

poezie když na míle,

„presto“ zbude-li!

V srdci Evropy ležíme. To srdce má srdeční vadu:

kde mnoho kočárů se křižuje, bývá i mnoho smradu.

„Pampeliško“ sladká

pro naše děvčátka –:

jedno se změnit musí!

„Labutě, labutě,“

nevolej v hlediště,

volej radš: „Husy, husy!“

Utíkáš k slunci, brachu?

Doma měj stání!

Jsou za tebou kotouče prachu

k ukuckání.

Za své dlouhé vlasy

chytil se Absolón.

Dnes jsou horší časy:

na tvé dlouhé vlasy

chytí se lecjaký slon.