PÍSEŇ BALLADICKÁ.

By Antonín Sova

Poeti jednou vyšli z rána,

novými kredy opilí...

Do zpuchřelých vrat, hle, mnohá rána

A čela sobě rozbili...

Před vraty potomci bláboliví

dál nevešli se utlouci.

Se šansonami v krčmách civí

se vztekem, s touhou horoucí...

Do bláta hvězdy roztroušené...

Slov smělých úsečná tesklivost. –

Radš hledat ženu. – Okoušené

to víno hoří, trpké dost...

Z krčmy se mnoho říší vídá..

Vše jedno, nic se nezmění...

Dobytek vrchní pastýř hlídá.

Rebelli budou zvěšeni...