PÍSEŇ BIBLICKÁ

Vlk zaplašil má stáda,

v pastvině oheň zhas’.

Zima se v údy vkrádá,

voláním umdlel hlas.

Dlím teskný na svém místě

a halím bledou tvář.

Ó, bude lháti jistě

pastýři hospodář! –

– Rci, kde je stádo tvoje?

Čím splatit chceš ten dluh? –

Řeknu pln nepokoje:

– Já nevím, co ví Bůh!

Sen, který víčka svíral,

byl léčkou ďábla jen.

Já očí neotvíral,

že byl to krásný sen.

Vlk přišel, pane, běda!

Noc byla pustá tak.

Nadarmo nyní hledá

ovečky bílé zrak.

A ranní slunce září

na opuštěný dol.

– To bude, hospodáři,

zas jedna z parabol!