Píseň břichopásků.

Ať se kárá naše počínání

ve světě:

nás ni zlostné lání, ani posmívání

nesplete!

V jídle, pití, blaze nám,

plný stůl, to je náš chrám!

Spor ať vznikne mezi státy sebe tužší,

ať se národ rve

s druhým do krve –

nás to z nebeského klidu nevyruší.

Politika vůbec pro nás horká kaše;

ať si dobře je

lidu, nebo zle:

jen když z pekáče nám kyne blaho naše!

Do divadla také nikdy nechodíme;

snadno moh’ by tam

oheň škodit nám –

a pak, divadla se přece – nenajíme!

Knih a novin také žádných nečítáme –

hlava bolí z nich.

Plný-li jen břich –

„osvěty“ a jiných trestů málo dbáme.

Šampaňské a starý ležák pouze pijem;

když se najíme,

pak se vyspíme,

a tak žijem, tyjem a – za živa hnijem.

Ať se kárá naše počínání

ve světě:

nás ni posmívání, ani pohrdání

nesplete!

V jídle, spaní blaze nám,

divan, stůl – to náš je chrám!