PÍSEŇ ČERVENCOVÉHO DNE

A jasmín ještě

svou prudkou vůní opájí.

Mladistvě třeště

sen probudit chce o máji.

Mdlo chvíle této

umlčí ptáky, vládne vším.

To je to léto,

jež nutí myslit na podzim.

Déšť květů zbělí

cestu, jíž kráčíš v mrtvo, hluš.

Usměj se, lze-li.

Nebude pokdy zítra už!