PÍSEŇ ČESKÁ

Píseň česká k oblakům se nese

jako harmonie ptactva sboru,

jako andělů zpěv v čárném plese,

něžná jsouc a přece plná vzdoru!

Píseň česká – souhra libých zvuků –

při ní život plesem, při ní blaze mříti,

při ní srdce buší u rychlejším tluku,

při ní jiskra lásky ve plamen se vznítí!

Píseň česká – ono kouzlo čárné,

ježto nadchlo bojovníky víry,

ježto mění slabce v muže zdárné,

bázlivé jež mění v bohatýry.

Píseň česká – ona něžná, tklivá,

jižto pěje u kolébky máti,

která lásky strunou pozachvívá:

rcete, zdaž mi lze ji nezpívati?