Píseň chudiny.

By Jaroslav Martinec

Co nazývá se životem,

jest pouhé živoření.

My pracujeme klopotem

do těla umoření,

a nežli střesem porobu,

jsme sotva na píď od hrobu.

Co jiní slynou rozkoší

a jim se strojí sláva,

nám chátra, která lenoší,

jen drobty v úděl dává.

A svět že vzali pro sebe,

nás posýlají do nebe.