PÍSEŇ ELFŮ.

Za mnou, elfi, hodina

vaše bije právě,

rychle rej ať počíná

ve posvátné trávě.

Služka, sluha, vzdáni snům,

paní, panny když v snění,

klíčovou my dírkou v dům

vlezeme nevidění.

Prach-li špínou kolkolem

najde naše snítka,

služku s paní pod stolem

poštípáme v lýtka.

Čisto-li vše jako sníh,

necháme je sníti,

služce dukát za to v mih

v střevíčku se svítí.

Rosou spějem z lehýčka

a my sami v suchu,

neohne se travička

pod kročejem duchů.

Hříbek stůl nám, zrní z něj

roztomile jíme,

z oříšků si prázdných v rej

rosu připíjíme!

Hlemýžďů tuk masitých,

myšek polních sádlo,

mozky ptačí, červů břich,

to je faunské žrádlo.

Kolem brouků bzučný hlas

zpívá převesele,

světluška, když měsíc zhas’,

plá nám do postele.