Píseň Gueuzzů.

Udeřte v bubny již!

Jaký to nádherný, příšerný zvuk!

Udeřte v bubny již!

Jakby to hnátů zněl o sebe tluk,

Filip, ten slyší to v loži svých muk:

Ať žijí žebráci i jejich pluk!

Udeřte v bubny již!

Španělská posádka

víří kol, hýří kol jak hustý sníh,

španělská posádka;

samý to zloděj a taškář a mnich,

samá to zpupnost a smilství a pych,

samý to chřtán jen a samý to břich,

španělská posádka!

Skvrna jsou před Bohem,

inkvisic posvátných hanební slidiči,

skvrna jsou před Bohem,

daviči, paliči a studnic traviči,

dětí jsou Herodi, dívek jsou mamiči,

však z krve dračí zas dračí plod vyklíčí!

Skvrna jsou před Bohem!

Ať žijou žebráci!

My svorně a vzorně a vzdorně již v šik!

Ať žijou žebráci!

Tu fičí kule, ó buď za ni dík!

Tam řinčí palaš, tam zní mroucích křik,

v chmurný Eskurial povyk náš vnik’:

Ať žijí žebráci!

Papež a papšata!

Však na ně vztáhnul Bůh již svoji dlaň,

papež a papšata!

Satana pozvali k honbě – my laň –,

před ním, by chytli nás, sklonili skráň,

zem naše – výkupné, krev naše – daň –

papež a papšata!

Však meč jest vytasen!

Pomsta jde boží a hřmí ze všech stran,

však meč jest vytasen!

Pomsta jde boží, jak věštil ji Jan!

Apokalypsy drak otvírá chřtán;

zítra je otrokem, dnes kdo je pán!

Však meč jest vytasen!

Ó ta krev nevinná!

Ta roste a roste až v krvavý mrak!

Ó ta krev nevinná!

Ta syčí a křičí, až přechází sluch i zrak,

a vy jste ji chlastali jako ten lačný drak,

krev dětí, krev panen jak v poli rudý mák –

Ó ta krev nevinná!

Ta vaše Armada!

Z karet jak domky se pyšní a pne,

ta vaše Armada!

Však posounem vichrů svých Hospodin hne,

kde díte vy „Ano!“ on řekne své „Ne!“

Satan vás napálil, ruce si mne!

Ta vaše Armada!

Udeřte v bubny již!

Prapory vzneste výš!

Španělská posádka

z lejna a pozlátka

skvrnou jest před Bohem

v pochodu ubohém!

Ať žijou žebráci

v chatě i paláci!

Papež i papšata

rota jsou proklatá!

Však meč jest vytasen,

nastává soudu den!

Ó ta krev nevinná

kypěti počíná!

Ta vaše armada

vrahů je hromada!

S námi je svatý kříž.

Co žití tulácké?

Až k holi žebrácké

věrni jsme, vlasti, slyš!

Udeřte v bubny již!