PÍSEŇ HARFENÍKOVA.

Smí před tebou se harfa má ozývat?

Zbudit se tobě struny dřímající?

Smí stařec o milosti tobě zpívat,

Ty hvězdo nejkrásnější v severu?

Poslechni tedy, děvo čarující:

Jeden se snaží tebe duch ochvívat,

Jedno umírá srdce milující

Pro tebe na melarském jezeru!

Meč rekův spí po boku zkrvácený –

Roh marně pána k honu v les svolává

Bohatýr nejslavnější – zarmoucený,

V myšlence s tebou v sadě se baví,

O vítězství se jemu víc nezdává,

Co obraz tvůj mu kyne zasvěcený;

Onť srdce, ruku, říši ti podává:

Zda vůle tvá milence uzdraví?