PÍSEŇ HLASIČOVA.

Za tiché noci májové

U hvězd se usmíváni

Zjevil se tvorům toužícím

Ráj srdcí – milování!

Dvou slétnoucích se blesků mžik,

Dvou duší se poznání,

Dvou světů vroucí splynutí

K věčnému upoutání.

Tu dechem božským zaváty

Prchly zármutku mraky.

A blaženstvím a zápalem

I mé vzplanuly zraky;

A jiskry srdcem rozlétlé

Se v jeden plamen slily

A v nebeském se procitu

Myšlenky světa kryly.

Mladistvý klame, krásný sne,

Ty, v nebe nahlédnutí!

Proč v kalných proudech života

Jest z tebe procitnutí?

Proč rajským hrozí květům tvým

Chlad, bouře – zahynutí? –

Jak blahé v tvých by bylo mhách

Na věky utonutí!