PÍSEŇ IVANOVA.

Ten prstýnek zlatý

na památku měj,

na blankytné stužce

na šíji ho dej,

na tu bílou šíji,

by jí zdobou vlád’,

na památku věčnou,

jak jsem tě měl rád!

Za to dej mi darem

kroužek vlasů svých,

jež ti k patám proudí

v zlatých peřejích;

obroučkou tou drahou

chci své srdce spít’,

kdyby se mi žalem

chtělo rozskočit’!