Píseň jarní.

Nebe hoří plamenem,

Všecko slasti čije;

Kobercem sad kryje

Vesna pestře barveným.

Rolník volně svěřuje

Zrní kypré zemi,

Paloukami všemi

Skot si bujný libuje.

Zeleně háj oděný

Vůkol zápach dýmá,

Hlas tam ptenců jímá

Srdce v jedno spojený.

Slavík dumy klokotá,

Křepelky ťokají,

Včely kvítí ssají,

Stromy krášlí stříbrota.

Čarovnadná růže rdí

V zeleném se lůžku,

Milostných sbor bůžků

Kolkol královny tam bdí.

Zefyrek ji celuje

Suslivě skrz keře,

Šeptem dál se béře –

Lavry zase miluje.

Lehce tam přes oblátek

Pramen šumný čeří,

Tam, co jilm se šeří,

Dvé si hrá holoubátek.

Nebe hoří plamenem,

Všecko slasti čije,

Jen mne smutek kryje

Křídlem černě barveným!