Píseň jarní.

Obživené trávníky

Opět se mi smějí,

Libé v poli větříky

Omladěném vějí,

Mladé steblo ovsýčka

Z země vyskakuje,

Mrtvou tichost lesýčka

Ptactvo obživuje.

Stráně nebem zkrášlené

Milost tvorce cýtí,

Na trávě se zelené

Perla rosy svítí,

Květné pastvě bečí vstříc

V udolí již stádo,

V dešti červů na tisýc! –

Aj, vše žije rádo!

Pole kvítím oděné

Bože, oltář tvůj jest,

Léto opět zmladěné

Odevzdává ti čest,

Vůni jarních růžiček

Vděčněť obětuje,

V houšti milý slavíček

K tvé cti prospěvuje.

Všecko lístí stromové

Z vnitřku se pučí,

Ptáčků pějí kůrové,

Až les míle zvučí.

Slunce z světlé vysosti

Pole osvěcuje,

Každý tvor se s radostí

Tvorcy posvěcuje.

K tobě já též s vděčností

Srdce pozdvihuji,

Stvořiteli! s radostí

Tebe oslavuji,

Květů vznešenější byt,

Cýtím jejich krásu,

Těším se tvé lásky syt

Z podletního času.

Milá duše, oslavůj

Toho, jehož sýla

Tvoří jaro, vypravůj

Mocy jeho díla,

Z nízké země k výsosti

Nebe hvězdnatého,

Na perutích vroucnosti

Vzleťte chvály jeho.