PÍSEŇ JEZU.

Jez řeky starý pod mým oknem zpívá,

strun na sta stříbrných zní denně do mých snů...

Ať na mne Duma smutnou hlavou kývá,

ať Úsměv prchavý se mihne v šer mých dnů,

mně denně starý jez pod oknem zpívá

svou píseň Věčnosti na hrázi kamenů...

Mám rád ty dny, kdy slunce v řeku splývá

a rybář noří v tůň zde bidlo čeřenu,

mám rád ty dny, kdy vlašťovky se honí

zde nad proudy v té písni monotonní,

jež ve vln kaskádách v mou duši zvoní...

Co kyne mně?... Zda zhynu ve dnů víru?...

Zda ověnčí Čas laurem moji lýru?...

Zřím klidně v perel hru, jež z vod se roní.