Píseň junákův roka 1861.

Vzhůru, bratří, spojme páže

vlasti na svobodu,

ať se opět vrátí sláva

slovanskému rodu:

Zírej na nás, duchu strážný,

slyš nás, máti Slávo,

synové ti věrní stále

volají o právo.

Dlouho dosti byl náš národ

spoután ve okovy;

z hanby vstává, rovno jiným

žíť chce život nový;

a kdo jeho laje právu,

toho pomsta čeká;

národ náš jest jako skála –

bouře se neleká.

Avšak, bratří, už nám kyne

doba slávy nové,

chmury mizí, nám se vrátí

zase šťastní dnové:

Ajta slunce na slovanské

luhy jasněj září,

Sláva máť na dítky svoje

liběji se tváří.

Nuže tedy, bratří, pějme

slávu naší vlasti!

Vrahův útoky a záští

nebudou nás másti!

Svorně stůjme, tak to žádá

naše Sláva slavná:

Svorností nám vzejde opět

síla, sláva dávná.