Píseň k hvězdám.

Hvězdy tiché, o jak

Jste tak krásné,

Vůkol co tíhnete

Luny jasné!

Již ode dávna tam

S modré výše

Zříte na nás lidi

Vlídně, tiše.

Jak se na nás libě

Usmíváte,

Když mateně v modru

Bloudíváte!

Bluďte si vezdy jen,

Světla krásná! –

Má mezi vámi je

Hvězda jasná.

K vám, o tiché, mne to

Vábně táhne;

Tam blažený duše

Mír dosáhne.

K vám, moje vůdkyně,

Duch zalítne;

Tam mu nový zase

Ráj vykvitne.