Píseň kocourkovského kramáře.

By Martin Alexander Přibil

Poďte lidé, než rozházím,

Zboží brát;

Můžete si krásných věcí

Zde vybrat.

Sloužím pánu i oráči;

Všecko mám, co hrdlo ráčí,

Co kdo rád.

Brejle, kávu, zlaté žíly,

Trubičky;

Puch, pamádu, perný ocet,

Hubičky.

Staré boty, bič, ostruhy,

Prsteny, veselé dluhy,

Kuličky.

Komisárek, dobré chutě

Knedlíky.

Líčidlo, a pannen krásu,

Lelíky.

Starou lásku, nové rvačky,

Outlobokost, šněrovačky,

Kbelíky.

Slabikáře, umělosti,

Sezení.

Mladý rozum, staré fousy,

Mrzení.

Jitrnice, tenké nítě;

Větrnice, ptačí sítě,

Lovení.

Prázdná břicha a dloubátko,

Brambory.

Libé spaní, hezké hole,

Závory.

Bíle kůstky, nové zuby,

Doma bídu, venku chlouby,

Fábory.

Kozí rohy, kudrlinky

Pro holky.

Jarní vítr, ženskou věrnost,

Homolky.

Parádu, a jednu kytli,

Ruce v floru, nohy v pytli,

Podolky.

Nové verše, staré hadry,

Kňučení.

Zbožnou mírnost, babské klepy,

Vrčení.

Právní pře, a dlouhé latě,

Karbonáře, vetché katě,

Mlčení.

Rovná záda, plná lejtka,

Obálky.

Pevné hrnce, modní klobouk,

Opálky.

Jemné srdce, omdlévání;

Jedovatost, upejpání;

Kořalky.

Malý střevíc, velkou nohu,

Drahý vál;

Kůří oka, zastavení,

Hlučný bál;

Staré pány, mladé soky –

Dobrá vína, i patoky

A tak dál. –