PÍSEŇ KŘIŽÁKŮ.

My jdeme dobýt země Krista pána

do daleka, do neznáma,

pro roucha jdem, jež z perel, zlata stkána,

a pán Ježíš kráčí s náma.

Jak zlaté slunce prostřed nebes báně,

zaskvěje se světlo nové –

nás Bujlon vede, slavný rytíř páně,

zachvějte se, Kalifové!

My širým světem táhnem jako ptáci,

oblaka nad námi čistá –

bez glorioly dom’ se nenavrací,

rytířem kdo pána Krista.

Co pohanů je v Saracenské zemi,

pobijem’ je jako láji.

Už vlají korouhve a pán je s těmi,

pardonu co nedávají.

My jdeme dobýt země Krista pána,

pro tu jeho svatou lásku,

jíž Palestina celá obetkána,

vyvraždíme pohan chásku!

A valem táhli. Rytíři i luza

a kol nich mor a prokletí

a moře krve, všechna pekel hrůza –

což, Krista nemělo to boleti?