Píseň listopadu.

By Adolf Brabec

To byl večer, vzpomínáš?

V dáli ležel domov náš,

zlatým ohněm západ plál,

já se v zrak tvůj zadíval.

Červánky nám svítily,

a my náhle na chvíli,

jako v mládí rozkvětu

přitiskli ret ku retu!

Bouře krajem pospíchá,

listí padá do ticha,

nám však v srdci zůstává

sladké lásky nálada.