Píseň listopadu.
By Adolf Brabec
To byl večer, vzpomínáš?
V dáli ležel domov náš,
zlatým ohněm západ plál,
já se v zrak tvůj zadíval.
Červánky nám svítily,
a my náhle na chvíli,
jako v mládí rozkvětu
přitiskli ret ku retu!
Bouře krajem pospíchá,
listí padá do ticha,
nám však v srdci zůstává
sladké lásky nálada.