PÍSEŇ NA SKLONKU ZIMY.

Že zima vrátila se

a sníh se níží v pláň?

Ach, ano, vločky zase

ti budou líbat skráň.

Již tém jich z okna zříme

se snášet zemi v klín,

kraj bílý tiše dříme

jak skryt v tvůj mušelín.

A přec tak, drahá, jásá

mně v srdci jaro již,

svou vůni v duši střásá

a něžný žár, kde dlíš.

Ne, jistě mne jen mýlí

kraj zimní škraboškou.

To motýli jsou bílí,

sníh – tvoje ňadra jsou.