Píseň nad hlubinou.

Kdo spíš tou skalou zatřese?

Kdo spíš se nad proud povznese,

jejž nazýváme žitím?

Kdo kletby kupí s rouháním,

či kdo tu propast s usmáním

vždy vyplňuje kvítím?

Nás, dítě, osud k sobě spjal

a vítězem se každý stal,

ty úsměvem – já vráskou!

My zbloudilí dva motýli

jsme perlu štěstí zlovili,

já myšlénkou – ty láskou!