PÍSEŇ NÁVRATU

Když od tebe v noci se vracím

samoten,

s tvým polibkem nad víno sladším –

ten či ten

mne postoj tvůj, hled, gesto, slovo

provází,

v mé hlavě tančí krásy tvojí

obrazy.

Tu všude zřím tě kolem sebe

mihat se,

tvých očí plničké je nebe,

po hlase

tě v šumu půlnočního vanu

poznávám,

stín domů, stromů podobu tvou

béře sám.

Vzduch zimní noci teplý je mi,

a jím, hle!

jak šel by za mnou výslech jemný

pleti tvé!