PÍSEŇ NOČNÍHO JEZDCE.

Co hlubšího než noc, v níž světy tonou?

Má význam příprav skrytých za oponou,

jich smutný pel

a síla smrti na dosah je blízká,

ni jedna hvězda černem nezablýská,

bys víru měl.

A kdo je věrnější nad stálost všechněch věcí?

Byťs vrahem byl, tě nezneuctí přeci,

tvůj pije dech

a přede trůnem za syna tě vydá,

kde šílenství tvé vážně zodpovídá.

Je matka všech.

Je matka všech. I šílených, již třeští,

jim uvolňuje prsa od neštěstí

a hasí pal.

Ó matko, matko, kam má cesta vede,

když nikde žádný ve tmách světlo bledé

mi nerozžal?!