PÍSEŇ NOVÉHO SVÉTA.

By Antonín Sova

Svět starý jak hračku boží

u tajemných Vesmíru vrat

trav zelených na rohoži

já viděl jsem vymírat:

měst chrámy pustly a hasly,

tam trůny se třásly a žasly.

A bigotní stařeny,

ty se vztaženými rameny

již mřely.

Jich starci též odcházeli,

ti starci přibití k nebi

svou pokornou lebí...

Za mnichy a za králi svými,

za zlata žoky

a za vojsky najatými

šli matnými kroky,

za povely otrokářů

šla stáda tmářů, –

a za pohrůžek pánů

šli podplacení.

Kde nebylo Křtitelů Janů,

tam Kristů není...

A stoleté vyhnilé kmeny

se kácely samy.

A rudé kaktusy, bolestné klamy

stárnoucích církví a mocí

za bouřlivých schnuly nocí,

i za jiter, když jsme šli plet

a bohatou stříkali hrstí

do černé, zmrvené prsti

své osení budoucích let...

My rodili se a zráli.

My hleděli zpříma.

My bez chvění, bez bázně stáli

před bouří, jež hřímá.

My rozešli jsme se, cítíce

klam, bídu, podvod a žal,

na pustá pole a vinice,

i v temných končin dál.

My šli jsme bořit i stavět

a zmrvit prsť hluchou

a světlo dnů rozežhavět

i život posílit

svou myšlenkou, tuchou,

a krásu rozhledu, rozletu pít

a k energii den mroucí uprosit,

i Zemi k bohatším vznítit darům

a Slunce k větším a slavnějším žárům

a Srdce člověka k novým a slavnějším jarům...

A kroužících orlů vzkřek,

nad hřbitovy vymřelých znící,

hnus dne a bolest a vztek,

jak polnice hlaholící,

nás posílilo zas v práci...

Sta lstí a vzteklých důtek,

sta hrozných, krvavých půtek,

když boj se vrací...

Nad kalnými života víry

shrbená společnost

se rvala, svět násilníc širý

pro klamnou svou budoucnost...

A mřeli již kouzelníci,

že neznali kouzel svých sil,

i králové mřeli, jich spící

království na tisíce mil,

a špinavá čela nad žoky zlata mřela,

i okleštění chlapi se sříznutými drápy,

i zoufalstvím divocí v svých klecích otroci...

Jdem... Nového boha znát chceme,

jenž právě narozen...

Má v očích vod krásu i země

a je tak čistý jak sen.

A roste jak naivní dítě,

pln žvatlání ptáků a trav.

Jdem... Zabouří životem skrytě

a odvahou zrozených hlav...