PÍSEŇ O DVOJÍ LÁSCE
By Antonín Sova
Tvé srdce je tak prosté,
tvá láska je z pracovních dnů,
ujala se a roste
jak políčko modrého lnu.
Když svítí slunce, je krásné,
déšť šumí-li, den kdy hasne,
je drobné a přec je, kdo pleje je rád,
ač odkvětá brzy, neb musí zrát.
Je dražší ti
taková drobná krása,
zvlněním drobným ti odpoví,
je bližší, je dražší ti,
než láska velká, jež vraždí ti
več's věřil,
když po tom, co chtěla, co hlásá
tu nechává člověku
jen pouště a hřbitovy.