PÍSEŇ O DVOJÍ LÁSCE

By Antonín Sova

Tvé srdce je tak prosté,

tvá láska je z pracovních dnů,

ujala se a roste

jak políčko modrého lnu.

Když svítí slunce, je krásné,

déšť šumí-li, den kdy hasne,

je drobné a přec je, kdo pleje je rád,

ač odkvětá brzy, neb musí zrát.

Je dražší ti

taková drobná krása,

zvlněním drobným ti odpoví,

je bližší, je dražší ti,

než láska velká, jež vraždí ti

več's věřil,

když po tom, co chtěla, co hlásá

tu nechává člověku

jen pouště a hřbitovy.