PÍSEŇ O NAŠÍ PRÁCI.

NEPŘÁTELSKÉ chmurné sbory

obklopují nás,

jako když se mraků hory

kupí v letní čas.

Na poli žnec v potu, znoji

po celý den žal,

teď jak přimrazený stojí,

hledí v mračnou dál.

Oral, sil a vláčel v poli,

teď je zralý klas –

zavez’ by jej do stodoly,

kdyby dal Bůh čas!

Ale mraky, ty se šinou,

z krup již vane mráz; –

těžká krůpěj, – teď se řinou

v dol jak příval v sráz.

Role pustá, klasy sbity;

– Bůh nepomoh’ přec.

Ale jako v půdu vrytý

v lán svůj hledí žnec.

Oral, sil a vláčel v poli,

nesžal ani klas: –

zajde pro pluh do stodoly,

– bude orat zas!