PÍSEŇ O PEŘINCE.

Ještě nám zbyla

peřinka bílá,

proč bychom blázni plakali...

Peřinečka bílá,

však si moje milá

tělíčko do ní zabalí.

Psala mi psaní,

že nemá spaní,

můry jí lehly na duši...

Poslal jsem jí radu,

schovej očka, bradu,

peřinku stáhni přes uši.

Stáhnem ji spolu,

nespadne dolů,

tisknu ji pevně pod hlavou...

Vyplakej se, milá,

peřinečka bílá

vypije slzu krvavou.

Vyplač se do ní,

peřinka voní,

peřinka duši zkonejší...

Hezky spolu spěte,

než-li procitnete,

budete obě bělejší.

Ještě nám zbyla

peřinka bílá,

která nám lásku nezazlí...

Peřinečka bílá,

jen se, moje milá,

jen se s ní v noci pomazli...